neděle 2. prosince 2007

Brambor teror


V naší zemičce se politikům docela daří. Lidi na ně jsou sice nasraní, ale drží svůj vztek v určitých mezích. Málokdy se stane, že si politik na veřejnosti vyslechne reálné zhodnocení svojí práce, ke kterému by jako bonus dostal plivanec do tváře, či ránu do nosu. Lidé přistupují k politikům se směsicí strachu a obdivu k té éterické bytosti, kterou známe z televize a teď se najednou záhadně zhmotnila před námi.
Klaus je politikem ve funkci, která bývá téměř vynášena do nebes pro svou všemocnost, což je postoj, který trvá snad od dob Rakouska. Prezident bývá vnímán jako posvátná a nedotknutelná kráva, a tak reakce "normálního" člověka se většinou při jeho spatření podobá fanynkám popových hvězdiček, ve chvíli přiblížení se k idolu.

Počestní občani vždycky před prezidentem padnou na prdel, ale to by nemohl být Moravský Krumlov, aby mu ještě tu jeho nechtěli zlíbat. Servilita a ubohost tohodle nejhnusnějšího města jihu Moravy se projevila naplno... Zelektrizovanej dav klausových fans, kterým jsem se musel prodírat mi znechutil celej den docela spolehlivě.
V kotrastu se servilitou krumlováků se ukázal postoj punkerů, kteří chtěli vyjádřit svůj názor na Klause jako člověka, funkci prezidenta a stát, kterej reprezentuje obecně. Měl to být symbolickej akt odporu, jehož dopad měl být hlavně mediální.
Po hodině čekání a kočkování s kriminálkou (která punkáčům ukradla transparenty - viz. foto) se konečně v zatáčce objevuje kolona. Nedalo mi to a v hlavě jsem si přehrával scénku, kdy Valčík dává signál zrcátkem ve chvíli, kdy se blíží mercedes s Heidrichem. Tentokrát však nenásleduje zaseklej sten-gun, ani kubišova prskavka. Mezi kolonu dopadá několik brambor a rajčat (jaké jiné přivítání na venkově) a ta jede vesele dál. O pár desítek metrů ještě ukazuje většina skupinky (obklíčená fízlama u zdi) fakáče a trochu řve - Klaus - zřejmě pod vlivem psychadelického prostředí Krumlova jim mává. Kolona mizí v dáli a já přemýšlím, jak z tohodle umotat reportáž...
Krumlováci opět nezklamali, ukázali se, jako servilní stádo, který rádo přivítá svýho senilního pastýře, jehož pojízdnej cirkus s lokajema a klaunama zamířil do dalšího cíle svojí spanilý cesty.
Šaškárna, ale symbolickej odpor je lepší, než žádnej.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Otakare,nebyl jsi na vojně ve špindlu???