pátek 14. března 2008

autoportrét


Že by záběr ně nějaký auto? :-) Po sto letech jsem se dostal opět do dračího hnízda (viz. http://blbejden.blogspot.com/2007/12/za-devatero-horami-devatero-ekami.html ), kde jsem se při čekání na dopraváka, co nám ukazoval jednotlivý pozice při řízení křižovatky, pekelně nudil. Čas jsem tedy využil zachycováním své atletické postavy v odrazu skla. Výsledek vidíte...

Výčepák


Výčepní šotek. Letos jsem se poprvé účastnil týhle podivný soutěže a musím uznat, že to má něco do sebe - je to legrace. V rámci regulérní soutěže hospodských, se přifaří i skupinka novinářů čepujících o cenu výčepního šotka. Zavzpomínal jsem na starý časy za barem v galerce a opřel se do toho (do krýglu). Moc jsem nepochopil princip (a smysl vůbec) soutěže, ale to mi nezabránilo v tom, abych se umístil na skvělém bramborovém místě! :-) Legrační na tom bylo, že tata byl pátej, takže jsme byli umístěním vedle sebe. Domů jsem si odnesl spoustu věcí - no domů - odnesl jsem je do redakce, kde jsem skoro všechno rozdal. To jsem hodnej, co? :-)
Jo a potěšilo mě, že tata nosí na akce mikinu s bizar foto - motivem, kterou jsem mu dal k vánocům. Buďto se mu fakt líbí, nebo nemá co na sebe, každopádně paráda.

Psycho trpaslíci

Tahle akce rozhodně přispěje do sbírky bizárů. Nápad přilákat lidi na něco zadarmo je stejně starej, jako trh sám. Olympia se rozhodla použít tuhle starou fintu a avizovala - světe div se - rozdávání odpornejch sádrovejch trpaslíků. Sám jsem byl překvapenej, kolik lidí se na takovou chujovinu nechá nalákat. Byly jich stovky. Stovky lidí s rudýma tvářema a vytřeštěnýma očima, kterýma hypnotizovaly toho svýho vyvolenýho, barevnýho hnusa. Původně jsem čekal, že se přestřihne páska, a lidi se nahrnou do prostoru, kterej obklíčili, a kde bylo na umělý trávě rozmístěných několik desítek trpajzlíků. Nakonec zvítězil zbyteček zdravýho rozumu a trpaslíky rozdávaly hostesky ve stylových hnusných kostýmech. Úderem druhé nastalo něco, co bych nazval pozvolnej rozvoj paniky. Lidi, když viděli, jak rychle ubývá těch největších (a tím páden nejžádanějších) kusů sádry, dostávali hysterák a řvali na hostesky, na sebe, přetlačovali se, máchali rukama...psycho. Nakonec samozřejmě na několika místech protrhli pásku a jali se hromadně čórovat...
Když jsem se zpocenej a vystíhovanej prodral davem ven, viděl jsem zářící oči šťastných majitelů novýho kýče a prchal jsem pryč. Jo ještě bych měl dodat, že celou akcí mě provázela Martina z Brnomagu a její šílený komentáře...

čtvrtek 13. března 2008

Opařím ti pytel!


"Nebléské ňa, nebo ti opařím pytel!" S touhle výzvou, která se nedá jen tak přejít se na mě obrátil starej hasič, při zásahu na přírodovědě, kde hořela plynová bomba. Borci neměli moc napilno - ostatně nebylo ani co a vařili si čaj, což bylo největší drama, kterýho jsem se mohl účastnit. zajímalo by mě, jestli se k němo nakonec doneslo, že jeho fotka s obláčkem páry byla foto dne :-) Až někdy napíšu seznam reakcí lidí na to, když je fotím, tahle bude napsaná zlatým písmem.