Na plese

To byl zas večírek čoveče... Nebudu to moc rozpitvávat, protě jsem během jednoho večera absolvoval ples KDO - CO? a ČSSR neboli parlamentních stran Lidové a SocDemokratické. Na plese lidovců jsem potkal jen kožený tváře lidí, co mají být několik let po smrti, ve vzduchu bylo cítit pokrytectví, strach a nevraživost. Na plese SocDem byla o něco lehčí atmosféra, ale to bylo možná aktuálníma preferencema. Obojí propojovala postava Švejnara, kterej se šmrncnul na obou plesech, aby ještě na poslední chvíli zvládnul nabrat nějaký hlasy "volitelů" (jak se pěkně ty vyžírky nazývají). Jediný pozitivum obou plesů byla společnost Otty a Toma (KDO - CO?) a -hrd- (ČSSR), která pěkně zpívala na cimbálovku. Potěšilo mě, jak byli politici nervní, když viděli, že v místěch, kde se rozhodujou věci a dohadujou kšefty se pohybuje podivnej člověk s teleobjektivem.. :-)
Abysme však nebyli pozadu, tak jsme se raději opili a v klidu se bavili... V tombole jsem tentokrát nic nevyhrál, ale překvapila mě nová mluvčí primátora (jeho ségra), když za mnou došla a začala řešit nějakou věc. Bakuninžel jsem jí moc nerozumněl, protože opakovala dokola slovo "fototermín" a sousloví "pan profesor" takže jsem z toho vyrozumněl, že po celovečerním focení Švejnara mi domluví, aby mi zapózoval, ale spíš tím myslela, abysme už vypadli. Má se
pani ještě co učit. (Jako bonus vyšel článek o jejím angažmá na radnici). Příjemnej večer byl zakončenej požárem ve Francouzské ulici, kam jsme se s -hrd- vydali pěšo a pokecali chvilku s veselýma hasičema, kteří byli velice v pohodě.
Následně jsem strávil v redakci zbytek noci asi do čtyř do rána. Výsledek plesů je fotka v Šípu (ach), kterej si to vytáhl z deníkový fotobanky. Akorát se článek týkal možný rakoviny Švejnarovy polovičky. Bulvár je hnus. všichni lidi, co čtou bulvár by se nad sebou měli zamyslet. Kurevsky.
navíc v Šípu neuměj upravovat fotky...můžete porovnat.

http://www.deniksip.cz/zpravy/svejnarova_katherine20080206.html

Za pět minut dvanáct...

Tenhle symbolickej čas je dneska víc než aktuální. Ropná špička, krize na burzách, válečný neúspěchy... kapitalismus dostává na prdel a systém liberálního trhu naráží na svoje limity. Blíží se krize, resp. už začala. Tohle ale nebude krize, ale KRIZE. Něco se děje... něco. Posloucháš? To zvoní hrana, ale neptej se komu, kámo :-)

Chlapík statečný

Tohle shledání je legendární. Četl jsem o tomhle člověku spoustu článků, viděl jsem ho v dokumentech, přemýšlel jsem o něm a teď stojí proti mě. Kapitán Pavel Minařík. Propagandistickej trumf StB. Člověk, kterej dělal v redakci Svobodný Evropy a pomáhal připravovat bombovej útok proti jejímu studiu.
Musím mu přiznat ke cti, jak se zachoval před soudní síní, kde se řeší proces s jeho novodobýma kšeftama se starýma agentama KGB a GRU. Je dokonce docela dobře možný, že je v tomhle šméčku nevinně, ale to mě tolik nezajímá.
Stojíme s borcama před soudní síní. napětí houstne, je za minutu půl a proces má začít. Minařík nikde. V tom se energickou chůzí blíží starší plešatej pán s obrovskýma brýlema a zdálky se ušklíbne. Zapisovatelka zavolá jeho jméno , ale pak zavírá dveře a kapitán najednou stojí čelem k vysokým dveřím soudní síně a čeká co bude. Ale jak čeká... Kolem něj stojí asi pět fotografů a tři kameramani. je tady Tomáš, Igor, Radek, Ondra, Chmelda a perou mu blesky zpříma do obličeje. K tomu světla kamer. Děláme kolem něj půlkruh a on se jen netečně dívá do objektivů, jednou nebo dvakrát se pousměje. Tohle jsem ještě nezažil. Vždycky se lidi buď schovávají, nebo jsou na nás sprostí, ale on jen stojí v pozoru a čumí do těch dveří, jako kdyby na nich byla nějaká šifra, kterou má rozkódovat. Je prostě poznat, že to je člověk z výcvikem. Jde z něj strach, i když je starej. Takovej podivnej symbol režimu...Představuju si, jací asi musej být mladí žraloci z BISky nebo ÚZSI. Asi pěkní zmrdi. Stejně jako chlapík statečný. každopádně jeho šibalskej pohled mě bude ještě nějakou dobu fascinovat.

P.S. nemohl jsem odolat a přidávám bizar song os Pepiho Laufera

Vy, co jste po nocích ladili dráty,
učili sousedy potomkům lhát,
slyšte o prorocích s tupými drápy,
jak se jim zřítil ten upíří hrad.

Ztratili obličej – to dolar byl důvod,
po boku Goebbelsů je jim OK!
Ztratili obličej i jazyk i původ,
teď hrají nám z partesu hlas CIA.

Kdo by to poslouchal ty jidášské žvásty,
odporné žebrání o nakyslý chléb,
kdo by to poslouchal ty nechutný pásky,
co do úst si strkaj mrvu a chlév!

Díky Vám! Díky Vám, chlapíku statečný,
za vaši odvahu, rozum a sílu!
Vy jste náš kapitán – oni jsou zbyteční!
Přidal jste blankytu do křídel míru.

Do pupku hadího jim kapitán hrábl
a sedm let vypájel prolhanou žluč...
Ty „svobodný rádio“, už ti dech zchladl!
Od našich hrdinů pravdě se uč!

Utekli bezmocní a zradili mámu
i tátu, co někde má bez jména hrob.
Chtějí nám – nemocní – zasadit ránu
za konto Lloydů na ptačí zob.

Nad naší hranicí nebe je čisté,
nechceme stanici s nápisem: „Hnůj“.
Uřvi si bránici, ty špinavé klíště,
a nepleť se do veršů: „Kde domov můj“!!!

Díky Vám! Díky Vám, chlapíku statečný,
za vaši odvahu, rozum a sílu!
Vy jste náš kapitán – oni jsou zbyteční!
Přidal jste blankytu do křídel míru.

Tenhle úžasnej vál si můžete stáhnout tady:
http://www.deml.cz/literatura/Laufer.html

Džamila v ghettu

Vziká vládní Agentura pro Romy. Agentura, která má být lékem na problémy lidí, kteří jsou úplně na dně týhle společnosti. Lidí, kteří žijou v ghettech v bordelu a špíně, ale kteří si mnohdy za svou situaci můžou sami. Po letech strávených v cikánským ghettu nemám dodneška jasno, jak těm lidem pomoct a hlavně v tom, kdo z nich tu pomoc vůbec chce. Ministryně má představu typickýho státního úředníka - prostě do ghett nalít love a nějak to dopadne. Jenže nedopadne. Jediný řešení, kterýho byly města zatím schopný (a je na sviňský) je to, že prostě cikány vyženou za město - princip, kterej je uplatňovanej už několik staletí. kapitola sama pro sebe je sociální systém - jak státní, tak nevládkářskej, kterej v poslední době funguje na pricipu, že čím víc sociálních pracovníků funguje, tím víc objevujou problémů, který musej řešit a vytvářej mnohý z nich uměle. Nafukuje se tak obr bublina sociálních služeb, který fungujou na udržení sebe sama a výstupy jsou minimální. Města i jejich obyvatelé nadávají na ghetta, jenže už x let funguje situace, že cikánská rodina prostě bydlení jinde než v ghettu nesežene, takže se ten problém ještě zvětšuje. Jen ve chvíli, kdy přijde větší zájem kapitálu (jako je budoucí výstavba městskýho bulváru protínajícího brněnskej bronx) se nějaký řešení přece jen najde - sám jsem zvědavej, ale myslím že místní samospráva nepřekročí svůj stín. Chudí lidi z ghetta (a nejenom cikáni) nepatřej do povrchního. nablýskanýho světa luxusních obchodů, restošek a kanclů, kterej natahuje svoje chapadla z centra na všechny strany. Tahle obrovská kapitalistická nenažraná chobotnice brněnský ghetto brzo sežere. I s lidma.

Na fotce je Stehlíková v baráku, kam jsem ji zavedl, aby mi zapózovala. Je to docela milá ženská, a už si naštěstí nepamatuje, že jsem jí před půlrokem říkal v Praze, že jestli má trochu cti v sobě, ať odstoupí a není součástí asociální pravičácký vlády. Asi si to nevzala moc k srdci.

V kostele

Za poslední rok jsem byl víckrát v kostele, než předtím za celej život... Některý z kostelů jsou docela pěkný architektonicky, a to jenom zvenku, jinak je to na poblití. Dělá se mi z těch baráků fyzicky zle, z toho pokrytectví, tmářství, pověr, hamižnosti, touhy po moci, nenávisti a já nevím čeho všeho ještě. Církev prostě zhotňuje většinu špatnýho, co na světě a v lidech existuje, a halí to ještě do podivnejch maškarních kulis. Hnus.

Jak funguje katolická církev: http://www.youtube.com/watch?v=-HvQ8gmF_b4

FOTOGALERIE KOSTELA: http://blbejden.rajce.idnes.cz/Kostel_v_Orechove/

Jeehee prezident?

Přijel, počuměl, pokynul, pohovořil o ničem a zase zmizel. Návštěva prezidentského kandidáta Švejnara proběhla tak, jak jsem čekal - nuda, ale byl jsem rád, že můžu být u toho. Je vidět na co se zaměřuje pozornost médií, ale i lidí...spíš teda pochopím, že se lidi zajímají o Škrlovou (i když je to bizar), než o to, kdo bude na hradě. Mám pocit, že je v lidech zažraná touha mít nad sebou nějakou absolutní autoritu. Nějakýho (každej si doplní, co uzná za vhodný), kdo bude nejvyšší arbitr, rádce a tata zároveň, kdo jim řekne co je dobrý, jak se chovat a jak myslet. Řekl bych že od dob císařství je povědomí ve většině společnosti, že by měl být JEDEN Lojza Dřevěnej na vrcholu a bude mít tím pádem automaticky patent na rozum. Je to jakási poslední instance, kam největší zoufalci (zbytečně) píšou dopisy, choděj prosit do kanclu na hradu nebo prostě jen doufají v nějaký osvícený rozhodnutí. Pokud opominu dementní snahu lidí mít nad sebou neustále nějakou buzeraci, tak z racionálního pohledu je upínání se na prezidentskou funkci jako takovou naprostá blbost. Prezident nerozhoduje naprosto o ničem a v novodobý historii jsme byli svědkama dvou příběhů, co s člověkem taková funkce udělá. Buď se z něj stane zaprodanej hajzl, kterej zradí svoje ideály (pokud teda nějaký měl...) anebo se v něm utvrdí jeho stávající arogantní, svinská, zlá, malá a vůbec shnilá povaha. Teď má nastoupit příběh třetí, kterej skoro nikdo nezná. Překvapení se stejně konat nebude. Prezidentem zůstane nadále ten menší (nejen vzrůstem), ale hlavně je to úplně fuk. Dokud budou lidi sami vyžadovat umělou autoritu a bič nad svou hlavou, bude pozornost společnosti dál soustředěná na malicherný spory typu prezidentský volby a nebudou se řešit zásadní věci, jako chudoba, námezdní práce, nacionalismus, rasismus a touha člověka ovládat a vlastnit jinýho.
Proto mě dojímá, když se mě lidi ptají, koho bych teda chtěl na hradě, a já jim odpovídám, že nikoho. Je mi to jedno. Úplně.