Není nad odpolední procházku parkem. Nedokážu si představit duševní pochody člověka, kterej si vezme bílou košilku a jde se projít do parku. No a v tom parku se odpráskne. Odpolední výstřel pejskaře a milence pod stromama moc nevzrušil. Až teprve jeden z chodců si všiml ležícího člověka, a to že asi nespí zjistil za chvilku. Příběh sebevraha bakuninžel neznám, abych se o něj podělil. Nevím jestli se zabil po rozmýšlení, nebo ho to prostě v tom parku tak sralo... Pochopitelnější by bylo, kdyby si poslal kulku do hlavy ve Vaňkovce, nebo na koncertě Ewy Farné, než v klidných Lužánkách. Každopádně mi večer nebylo moc dobře a trochu jsem se ožral.
A na závěr: Když jsme odcházeli z místa, -pm- volal s webeditorem, kterej se ho ptal, jak to vypadá. -pm- vyfoukl v klidu kouř a pronesl:"Výborně tě v tom telefonu slyším, tady je totiž takovej mrtvolnej klid..."
Žádné komentáře:
Okomentovat