Vzhůru dolů

Titanik. Když se potopila tahle loďka, byl kolem toho vcelku rozruch. Lidi cítili, že se něco změnilo a měli pravdu. Potopení tohodle symbolu nabubřelosti a zbytečný pompéznosti ohlašovalo novou fázi kapitalismu. Fázi stavby obrovských blbostí, který nikdo nepotřeboval, fázi gigantických mobilizací sil lidí a stejně gigantických ztrát a průserů. Nastalo období zhroucení starých jistot, očekávání ještě světlejších zítřků a příchod temnýho bizaru, kterej si nikdo nedokázal ani představit. Titanik představoval symbol "dokonalosti" tehdejšího systému, symbol technickýho pokroku a neporazitelnosti trhu, kterej se pomalu globalizoval. Zklamal. Stejně jako volnotržní hospodářství a představa neomezenýho růstu zklamává dnes a denně miliony lidí.
I v dnešní době máme svoje Titaniky. Ať už to byla havárie Concordu, pád akcií softwarových firem nebo 11. září... To jsou ale krize kapitalismu - systému založeným na nekonečný nenažranosti, který se zákonitě opakujou. Myslím ale, že každej má i svůj osobní Titanik, kterej nosí v sobě. Každýmu z nás se potopil nějakej životní sen, nebo přišel naráz o iluze, který si stavěl několik let v loděnicích svýho mozku stejně jako tenhle parník. Nechápu že se lidi pořád nepoučili. Že chtějí mít furt dokola největší hračku, největší úspěch, nejvíc nevkusnej barák, největší postavení, nejvíc ropy, podrobit si nejvíc zemí a zotročit co nejvíc lidí... Tahle zasraná logika pokroku a růstu za každou cenu mě ubíjí, ale zároveň je mi jasný kam to povede. Na dno hnusnýho studenýho oceánu, kam tahle ideologie taky patří!

FOTOGALERIE - ARTEFAKTY Z TITANIKU:

http://blbejden.rajce.idnes.cz/Titanik_artefakty/