Přijel, počuměl, pokynul, pohovořil o ničem a zase zmizel. Návštěva prezidentského kandidáta Švejnara proběhla tak, jak jsem čekal - nuda, ale byl jsem rád, že můžu být u toho. Je vidět na co se zaměřuje pozornost médií, ale i lidí...spíš teda pochopím, že se lidi zajímají o Škrlovou (i když je to bizar), než o to, kdo bude na hradě. Mám pocit, že je v lidech zažraná touha mít nad sebou nějakou absolutní autoritu. Nějakýho (každej si doplní, co uzná za vhodný), kdo bude nejvyšší arbitr, rádce a tata zároveň, kdo jim řekne co je dobrý, jak se chovat a jak myslet. Řekl bych že od dob císařství je povědomí ve většině společnosti, že by měl být JEDEN Lojza Dřevěnej na vrcholu a bude mít tím pádem automaticky patent na rozum. Je to jakási poslední instance, kam největší zoufalci (zbytečně) píšou dopisy, choděj prosit do kanclu na hradu nebo prostě jen doufají v nějaký osvícený rozhodnutí. Pokud opominu dementní snahu lidí mít nad sebou neustále nějakou buzeraci, tak z racionálního pohledu je upínání se na prezidentskou funkci jako takovou naprostá blbost. Prezident nerozhoduje naprosto o ničem a v novodobý historii jsme byli svědkama dvou příběhů, co s člověkem taková funkce udělá. Buď se z něj stane zaprodanej hajzl, kterej zradí svoje ideály (pokud teda nějaký měl...) anebo se v něm utvrdí jeho stávající arogantní, svinská, zlá, malá a vůbec shnilá povaha. Teď má nastoupit příběh třetí, kterej skoro nikdo nezná. Překvapení se stejně konat nebude. Prezidentem zůstane nadále ten menší (nejen vzrůstem), ale hlavně je to úplně fuk. Dokud budou lidi sami vyžadovat umělou autoritu a bič nad svou hlavou, bude pozornost společnosti dál soustředěná na malicherný spory typu prezidentský volby a nebudou se řešit zásadní věci, jako chudoba, námezdní práce, nacionalismus, rasismus a touha člověka ovládat a vlastnit jinýho.
Proto mě dojímá, když se mě lidi ptají, koho bych teda chtěl na hradě, a já jim odpovídám, že nikoho. Je mi to jedno. Úplně.
Žádné komentáře:
Okomentovat