Kurevská kauza Kuřim

To se nám to pěkně vyvýjí... Kauzu Kuřim (KK) překřtil -pm- na Kurevskou kauzu Kuřim (KKK) a není divu. Jak dál pokračuje proces, vyplouvají na povrch další věci, který spíš než aby vnášely do případu nějaký jasno, ho celej dál zamotávají. Podle posledních poznatků chtěl starej Škrla nechat unést Barboru do Ázeru a celý to mělo vypadat jako hra tajných služeb (vždycky mě napadá, co by na to řekl posranej Petr Zeman, co vyučuje tajný služby na FSS). Turkovi se prý při mučení dělalo blbě a chodil zvracet a mladej Škrla dostával záchvaty tragédství. Jestli tohle všechno někdo dá do souvislostí, tak respekt před ním... V minulým postu jsem zapomněl napsat, že jsem se kdysi s klukama Kubou a Ondrou potkal v Klokánku. Přišli mi jako normální - trochu hyperaktivní - kluci. Nemám rád děti, takže to nemůžu moc posoudit, ale po tom, všem, co se čte u soudu musím uznat, že s klukama v Klokánku odvedli kus práce - respekt ředitelce Dittě a vychovatelkám.

V rámci reportáže o KKK jsme se s -pm- vydali hledat chatu do Veverské Bítýšky. Tuhle vesnici mám spojenou hlavně s šíleným ex-ministrem a knězem Bublanem a jeho krásnou dcerou, takže jsem byl zvědav, co se nám podaří vypátrat. Do Bítýšky měli podle spisu odvézt holky Mauerovic oba kluky na nějakou chatu a tam jim dávat sadu, kterou by si jen tak někdo nevymyslel. Pálení cigaretama, řezání, zavírání do klecí atakdál - nebudu to všechno znova opakovat. Při pátrání jsme měli kliku a narazili jsme na ochotnýho starostu, kterej nás k chatě zavedl. Nutno dodat, že po hodinovým hledání na vlastní pěst, kdy jsme projeli obec křížem krážem, včetně drsný polňačky, kdy se -pm- dokonce vyšplhal na posed a vyhlížel to podivný místo (viz foto). Náš Roomster dostal pěkně zabrat a po několikerém projetí polňačky přebral raději -pm- řízení. Starosta nás společně se svým zástupcem odvedl až k oné chtě, kde se vše událo. musím přiznat, že kdybych nevěděl, co se tam dělo, tak na mě chata působí trochu jinak. Takhle vypadala jak z Kingových povídek. Uprostřed polí, bez přístupový cesty, zarostlá stromama a živým plotem - okem skoro nespatřitelná. Když přijde pozorovatel blíž, stejně nic nevidí, dokud nerozhrne vrstvu divoký vegetace a pak narazí na plot se zrezivělým ostnatým drátem (kterej se mi povedlo vyfotit tak, že měl být na jedničce)... Chatu jsem vyfotil a šli jsme zpět. -pm- sledoval auto starosty a potom co odbočilo jen suše pronesl "setřásli jsme je" a prudce otočil káru. Vrátili jsme se na polňačku a jinou cestou se vydali k chatě. Nutno dodat, že vegetace dosahovala v některých místech tak metr a půl. Potom, co jsme se prodrali znovu k chatě si -pm- co šel první přiložil prst na pusu. A skutečně. Na zápraží seděli manželé Tesařovi, kteří mají chatu v užívání. Po krátké debatě na klasický téma, že se s náma nebudou vůbec bavit (a mezitím nám všechno podstatný řeknou) jsme odešli. Samozřejmě neopomněli dodat, že je nemáme fotit (ve chvíli, kdy jsem měl asi 5 fotek), takže po cestě zpátky jsme oba skákali v obilí radostí. -pm- nasadil pátrání korunu šíleným titulkem na webu... http://brnensky.denik.cz/special_kurim/hledam-chatu-zn-k-tyrani-deti20080620.html
Další den, když vyšla fotka manželů Tesařových v novinách jsem přemýšlel na klasickou otázkou, kdo nám dal právo měnit lidem životy a srát se do nich. Tesařovým jsme pravděpodobně dost rozházeli život na další minimálně měsíc. budou mít problémy se známýma, kamarádama, příbuznýma i lidma v Bítýšce. Chvilku si na ně budou ukazovat v hospodě a při jejich příchodu najednou celá místnost zmlkne...Za měsíc se na to sice zapomene, ale tenhle starej pár to poznamená až do konce jejich životů (kterej možná díky týhle kauze přijde dřív, než by měl). Největší paradox je ale to, že tihle lidi s tím nemají vůbec nic společnýho. Pro ně to byl blbej den, když jsme je našli na zápraží. Hodně blbej.

Kauza Kuřim

Tak to začalo. Jak říkal -pm- sporťákům: "Tohle je pro nás to samý, jako pro vás ME ve fotbale čoveče..." A je to tak. Kauza Kuřim (KK) vytapetovala český i zahraniční média stovkama (možná i tisícema) článků, fotek, rozhovorů, analýz a konspiračních teorií. Teď po roce jsou hlavní aktéři před soudem. Zatímco jsme (nejen my) řešili přes půl roku, kdo je vlastně Škrlová a co s ní je, unikalo hlavní téma celý KK a to ubližování dvěma malým klukům.

Během vyšetřování pronikly některý věci ze spisů do médií. Čtenáři se tak mohli dozvědět o tom, že kluci byli pálení cigaretama, zavíraní, bití, že jeden má vyřízlej kus masa ze zadku (u soudu pak bylo upřesněný, že druhej to maso musel sníst), ale pořád všem unikalo proč. Už od začátku to samozřejmě nevypadalo jen jako mučení pro radost, nebo v rámci úchylnýho rodičovskýho trestu, ale začíná se rýsovat dost bizar teorie. Obžaloba tvrdí (že to všechno smrdí :- ) , že účelem týrání bylo vychovat z kluků někoho, kdo by byl odolnej vůči bolesti a zároveň necitelnej k tomu ji způsobovat druhým lidem. Zní to docela logicky. Je to jako výchova bojovýho psa, založená na strachu. Pokud budu mít panickej strach z nějaký (posraný) autority, co mi brutálně ubližuje, udělám pak pro ni všechno. Otázkou zůstává, co chtěli s klukama pak dělat. Na tuhle otázku by (podle mě) znal odpověď starej Škrla. Tenhle člověk je zatím upozaděnej, ale jeho role v případu časem vyleze. Podle všech indicií je to sráč, co prodával zbraně (tanky) do Ázeru, ale hlavně si jako skautský vedoucí (potvrzuje se moje teorie, že všichni náckové a různí psychopati se k tomu dostali ve skautu) si vybudoval skupinu oddaných poddaných :-) z kluků starších zhruba o dvacet let. Tihle kluci (chlapi) pak po převratu řídili síť firem, nad kterýma dozoroval Škrla. Tohle všechno by ještě mohlo být docela racionální - ovládání lidí, ubližování dětem, chorobná touha po moci - to je ve společnosti docela normální, ale když se k tomu přidá ještě náboženskej rozměr... Z celý KK se zatím pomalu vytváří obraz skupiny náboženských bláznů, kteří jsou možná napojení na nějakou pedofilní síť a mají zřejmě silný zastání ve státní i privátní sféře - jak se kulatně říká vládnoucí třídě.
Na fotkách jsou vidět jednotliví aktéři - Klára Mauerová, Bára Škrlová, její brácha Jan, matka Renáta a démonickej Turek :-) a taky chodba před soudní síní, kde jsem v jednu chvíli napočítal 45 (!) novinářů - a to bez těch, co zajišťovali venku přenosy...


P.S. Druhej den vedla k soudu Kateřinu bývalá punkerka a hipisačka Peťa - už jsem tam nebyl, abych se mohl zasmát. Ale byl by to dost hořkej smích. Peťa je na fotce idnesu (fotka číslo 6)

http://zpravy.idnes.cz/foto.asp?r=krimi&c=A080618_131006_krimi_cen

Pohoda...

Po posledních dvou postech si myslím, že si zasloužíte něco, kde neteče ani krev z nosu a všechno je v klidu... Nemám rád popkulturu a už vůbec ne lidi, co ji tvoří (až na výjimky - ostatně můžeme debatovat, kde končí alternativa a začíná pop a naopak). Po celým rozlítaným dnu mě čekala ještě poslední večerní akce - Cibulková v Redutě. Společně se svým manželem a kolegou Etzlerem představovali hru Všechno jenom do putyk a ženským! která je sympatická už jen svým názvem. Krátká ukázka, kterou jsem měl možnost vidět pak napověděla, že to bude (byl) docela mazec a rád bych tu hru v jejich podání někdy viděl...

Potom, co jsem došel utahanej a otrávenej (už teda nevim z čeho) do Reduty mě přivítal tenhle divokej hereckej pár a ukázali mi, že svoje platy neberou nadarmo :-) tolik energie, kterou vložili jenom do zkoušky...neuvěřitelný. Na focení venku jsem je nemusel ani přemlouvat, protože mi to sami navrhli kvůli cigáru. Po nutných (nudných) fotkách před divadlem pak spontálně vylezli na kašnu uprostřed Zelňáku (za což -osu- nedávno dostal pokutu od a.c.a.b.ů :-) a hráli (si) dál. Bylo poznat, že je to fakt baví - tolik přirozený pohody, klidu a radosti jsem už dlouho neviděl. Opičky, vzájemný prudy a grimasy...měl jsem co dělat, abych udržel foťák, jak jsem se smál. Po přátelským rozloučení jsem odcházel po celým dni najednou plnej energie a neurčitý radosti, která mi pak zůstala ještě den. Všichni v redakci, kdo fotky viděli říkali, že nás to muselo fakt bavit a že to je znát.
Takže Vilmo i Miroslave - díky a respekt! :-)

Mrtvolnej klid

Není nad odpolední procházku parkem. Nedokážu si představit duševní pochody člověka, kterej si vezme bílou košilku a jde se projít do parku. No a v tom parku se odpráskne. Odpolední výstřel pejskaře a milence pod stromama moc nevzrušil. Až teprve jeden z chodců si všiml ležícího člověka, a to že asi nespí zjistil za chvilku. Příběh sebevraha bakuninžel neznám, abych se o něj podělil. Nevím jestli se zabil po rozmýšlení, nebo ho to prostě v tom parku tak sralo... Pochopitelnější by bylo, kdyby si poslal kulku do hlavy ve Vaňkovce, nebo na koncertě Ewy Farné, než v klidných Lužánkách. Každopádně mi večer nebylo moc dobře a trochu jsem se ožral.

A na závěr: Když jsme odcházeli z místa, -pm- volal s webeditorem, kterej se ho ptal, jak to vypadá. -pm- vyfoukl v klidu kouř a pronesl:"Výborně tě v tom telefonu slyším, tady je totiž takovej mrtvolnej klid..."

Bl -béé-béé-j den

Ke zvířatům jsem nikdy neměl moc hřejivej vztah, pokud zrovna nebyly na talíři, ale přece jen mě občas vytrhne z letargie, když jim někdo ubližuje. Tohle sice bylo ublížení rychlý a bezbolestný, ale stejně... Když se jeden farmář z Brna venkov šel podívat ráno na svoje stádo, který se v noci páslo za jeho domem, nevěřil svým očím. Všech šest oveček mělo kulku v hlavě. Ležely na zemi, zkrvavený s čistýma průstřelama. Záškodník byl dobrej střelec a rány šly na jisto. Buďto farmář někoho nasral, nebo si snajpr zkoušel novou zbraň. S -pm- jsme na místo přijeli až druhej den odpoledne. Borec vypadal, že se s náma vůbec bavit nebude, tak jsme půl hodiny počkali a -pm- svým osobitým stylem farmáře zlomil a on nám ukázal ovčín, ve kterým bylo vedle sebe šest mrtvolek. Říkal jsem si, že o nic přece nejde, na jatkách zabíjejí tisíce ovcí, ale tohle bylo něco jinýho, tohle byla chladnokrevná poprava. Je sice podivný mluvit o vraždě zvířete - vždycky jsem se tomuhle spojení smál, ale tohle vražda byla. Když jsme odjížděli, měl jsem sucho v krku...

Jsme v hajzlu....

Na romantickou píseň od neméně romantické kapely SPS jsem vzpomínal, když jsme dostali s -nel- pořádnej monkey business. Tak se říká úkolům, který jsou opruz, složitý, časově náročný, nenadálý, nebo nejlíp všechno tohle dohromady. Náš úkol zněl: projít všechny veřejný hajzly v centru a udělat jejich test. Jak jsou čistý, kolik to stojí, otevírací doba a vstřícnost hajzlbáb. Za jedno odpoledne jsem tedy měl možnost poznat zákoutí všech ženských i mužských wc v centru Brnéčka a ještě se seznámit se sérií více nebo méně příjemných paní ve středních letech. Výsledek byl překvapivý. Hajzly na Brnu - střed jsou čistý, dlouho otevřený, skoro voňavý a hajzlbáby jsou v pohodě (hlavně ta na hlaváku - respekt). navíc jsem objevil cyberpunkový nerez wc na přehradě, který mají opravdu sci - fi design - posuďte sami.